|
|
Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnéní (se zaměřením na rakovinu prsu)
Šreibrová, Lenka ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnění (se zaměřením na rakovinu prsu)" se zabývá nároky, které klade onkologické onemocnění konkrétně na ženy s diagnózou rakovina prsu. V teoretické části jsou přiblíženy charakteristiky nádorového onemocnění prsu včetně popisu jednotlivých stadií onemocnění a nároků, které jsou během nich na ženy kladeny. Zde jsou uvedeny i možnosti psychologické pomoci, kterou mají ženy k dispozici. Dále jsou v teoretické části rozpracovány možnosti léčby a jejich specifika vztažená na změny v životě ženy. Následně je zde rozpracováno téma copingových strategií a obranných mechanismů. V závěru teoretické části je pozornost věnována vlivům prodělaného onemocnění na osobní a rodinný život a změny v interpersonálních vztazích. V empirické části jsme si kladly za cíl zmapovat podpůrné psychologické a další faktory, které ženám během léčby pomáhaly nároky onemocnění zvládnout. Empirická část zahrnuje 11 individuálních rozhovorů se ženami, které prodělaly rakovinu prsu. Výzkumná metodologie je dále doplněna Dotazníkem životní spokojenosti. V rozhovoru jsme se také zaměřily na faktory zdravotnické péče, které ženám pomáhaly a které by naopak bylo možné vylepšit. Ve výsledcích kvalitativní mapující studie jsme určily dva nejdůležitější faktory,...
|
|
|
Studium populačně specifických alterací v genech predisponujících ke vzniku karcinomu prsu v ČR
Judasová, Kristýna ; Ševčík, Jan (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
Karcinom prsu je celosvětově nejčastějším maligním onemocněním u žen. Zhruba 10 % všech případů je hereditárního původu. V České republice je hlavním genetickým faktorem predisponujícím ke vzniku karcinomu prsu inaktivace tumor supresorového genu BRCA1. Hlavní funkcí BRCA1 je účast na opravě dvouřetězcových zlomů. V závislosti na buněčném cyklu je toto poškození opravováno nehomologním spojováním volných konců (NHEJ) nebo homologní rekombinací (HR). Při genetickém vyšetření pacientů z vysoce rizikových rodin jsou velmi často detekovány alternativní sestřihové varianty BRCA1, jejichž klinický význam je zcela neznámý. Vysvětlení podstaty hereditární formy karcinomu prsu je přitom kritickým faktorem pro včasnou diagnostiku a cílenou léčbu tohoto onemocnění. Na základě předchozích výsledků výzkumů prováděných na Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy byly vybrány dvě alternativní sestřihové varianty opakovaně detekované u vyšetřovaných jedinců. Cílem této práce bylo posoudit vliv alternativních sestřihových variant BRCA1Δ5 a BRCA1Δ10 na opravu dvouřetězcových zlomů DNA. Po zvýšení exprese těchto alternativních sestřihových variant v buňkách modelového systému, bylo provedeno stanovení aktivity HR a NHEJ pomocí in vitro DNA reparační analýzy. Dále byla...
|
|
|
Možnosti sociální práce u žen s karcinomem prsu
KONČICKÁ, Markéta
Teoretickou část jsem rozdělila do sedmi kapitol. V první kapitole popisuji současný stav dané problematiky. Ve druhé kapitole se zabývám sociálními důsledky nemoci, a ve třetí důsledky v oblasti psychické. Čtvrtá kapitola je věnována specifické zátěži v životě ženy způsobené onemocněním. Pátá kapitola se zaměřuje na onemocnění v souvislosti s krizí. V šesté kapitole nahlížím na zvládání problému nemoci a utrpení ze strany ženy. V poslední kapitole definuji sociální práci. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro ženy s karcinomem prsu v rámci odborného sociálního poradenství a pro sociální pracovníky zabývajícími se onemocněním žen s karcinomem prsu.
|
|
|
Vliv fetálního mikrochimérismu na karcinom prsu u matek
Šůchová, Anna-Marie ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Fetální mikrochimérismus je stav, kdy jsou v těle matky přítomny buňky plodu, které tam jsou přenášeny během těhotenství a mohou v něm přetrvávat i několik dekád po porodu. Jejich přítomnost má vliv na imunitní systém matky, který se zkoumá jak u autoimunitních tak u nádorových onemocnění. Tato práce, jakožto literární přehled, shrnuje dosavadní poznatky o vlivu fetálního mikrochimérismu na karcinom prsu u matek, který patří mezi jedno z nejčastějších nádorových onemocnění žen po celém světě. Opírá se o studie, které zkoumaly výskyt buněk plodu v periferní krvi a v neoplastické tkáni matky. Zatímco korelace mezi výskytem fetálního mikrochimérismu v periferní krvi a karcinomem prsu naznačují možnou protektivní roli, výsledky prací zkoumající stejnou korelaci u neoplastické tkáně tak jednoznačné nejsou. Některé z nich naznačují roli protektivní, jiné zase naopak roli negativní. Klíčová slova - fetální mikrochimérismus, karcinom prsu, patogeneze, onkologie, nádor
|
|
|
Analýza genetických faktorů vzniku karcinomu prsu
Chmelařová, Žaneta ; Kleiblová, Petra (vedoucí práce) ; Brynychová, Veronika (oponent)
Diplomová práce Analýza genetických faktorů vzniku karcinomu prsu se zabývá současnou závažnou problematikou karcinomu prsu z pohledu genetické predispozice. Karcinom prsu (C50) patří mezi nejčastěji se vyskytující nádory u žen. Každoročně je toto onemocnění diagnostikováno více než 7000 ženám a mortalita v ČR dosahuje téměř 2000 případů. Z celkového počtu pacientů s diagnózou karcinomu prsu je přítomna asi u deseti procent pacientů vrozená mutace v některém z predispozičních genů způsobujících výrazně zvýšené riziko vzniku nádorového onemocnění. Na jejich vzniku se ve více než v polovině případů podílejí zárodečné mutace genů BRCA1 nebo BRCA2, ostatní tvoří řada dalších genů, např. tp53, CDH1, PTEN, STK11, ATM, PALB2, CHEK2.Včasná diagnostika a identifikace osob se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu má klíčový význam pro jejich zařazení do preventivních programů. Diplomová práce se tedy zaměřuje na testování genů, které nádorové onemocnění mohou způsobovat. V práci bylo analyzováno 219 známých a kandidátních predispozičních genů v souboru 263 neselektovaných pacientek s karcinomem prsu pomocí cíleného panelového NGS, platforma Illumina. Vybrané identifikované suspektní varianty byly dále konfirmovány pomocí Sangerova sekvenování. Předmětem práce je také mutační analýza rozšířeného souboru 1033...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientky po rekonstrukční operaci prsu metodou volného TRAM laloku
Kneiflová, Jana ; Hakenová, Renata (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
(v ČJ) Tématem této bakalářské práce je ošetřovatelská páče u pacientky po rekonstrukčním výkonu prsu metodou TRAM laloku. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části mé závěrečné bakalářské práce pojednávám o historii oboru plastické chirurgie, o anatomii a fyziologii prsu. Zabývám se zde karcinomem prsu, jehož incidence stoupá a postihuje stále mladší ženy, jeho chirurgickým odstraněním v rámci multidisciplinární léčby, následnými možnostmi rekonstrukce TRAM (Transverse Rectus Abdominis Musculocutaneous) laloky a možnými operačními a pooperačními komplikacemi. V empirické části jsem publikovala kazuistiku pacientky po radikální mastektomii a rekonstrukci TRAM lalokem a zabývala se ošetřovatelskou péčí bezprostředně po operačním výkonu na jednotce intenzivní péče a následně na pooperačním oddělení plastické chirurgie. Cílem mé práce je poukázat na specifika ošetřovatelské péče jak na jednotce intenzivní péče, tak na klasickém pooperačním oddělení u pacientek podstupujících výše zmíněný rekonstrukční operační výkonu a také na nutnost zvýšeného dohledu v pooperačním období oproti klasické rekonstrukci prsu silikonovou výplní. Závěrečnou práci jsem zpracovávala pomocí kvalitativní metody - případovou studií formou prostudováním zdravotnické dokumentace a odborné...
|
|
|
Studium populačně specifických alterací v genech predisponujících ke vzniku karcinomu prsu v ČR
Judasová, Kristýna ; Ševčík, Jan (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
Karcinom prsu je celosvětově nejčastějším maligním onemocněním u žen. Zhruba 10 % všech případů je hereditárního původu. V České republice je hlavním genetickým faktorem predisponujícím ke vzniku karcinomu prsu inaktivace tumor supresorového genu BRCA1. Hlavní funkcí BRCA1 je účast na opravě dvouřetězcových zlomů. V závislosti na buněčném cyklu je toto poškození opravováno nehomologním spojováním volných konců (NHEJ) nebo homologní rekombinací (HR). Při genetickém vyšetření pacientů z vysoce rizikových rodin jsou velmi často detekovány alternativní sestřihové varianty BRCA1, jejichž klinický význam je zcela neznámý. Vysvětlení podstaty hereditární formy karcinomu prsu je přitom kritickým faktorem pro včasnou diagnostiku a cílenou léčbu tohoto onemocnění. Na základě předchozích výsledků výzkumů prováděných na Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy byly vybrány dvě alternativní sestřihové varianty opakovaně detekované u vyšetřovaných jedinců. Cílem této práce bylo posoudit vliv alternativních sestřihových variant BRCA1Δ5 a BRCA1Δ10 na opravu dvouřetězcových zlomů DNA. Po zvýšení exprese těchto alternativních sestřihových variant v buňkách modelového systému, bylo provedeno stanovení aktivity HR a NHEJ pomocí in vitro DNA reparační analýzy. Dále byla...
|
|
|
Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnéní (se zaměřením na rakovinu prsu)
Šreibrová, Lenka ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnění (se zaměřením na rakovinu prsu)" se zabývá nároky, které klade onkologické onemocnění konkrétně na ženy s diagnózou rakovina prsu. V teoretické části jsou přiblíženy charakteristiky nádorového onemocnění prsu včetně popisu jednotlivých stadií onemocnění a nároků, které jsou během nich na ženy kladeny. Zde jsou uvedeny i možnosti psychologické pomoci, kterou mají ženy k dispozici. Dále jsou v teoretické části rozpracovány možnosti léčby a jejich specifika vztažená na změny v životě ženy. Následně je zde rozpracováno téma copingových strategií a obranných mechanismů. V závěru teoretické části je pozornost věnována vlivům prodělaného onemocnění na osobní a rodinný život a změny v interpersonálních vztazích. V empirické části jsme si kladly za cíl zmapovat podpůrné psychologické a další faktory, které ženám během léčby pomáhaly nároky onemocnění zvládnout. Empirická část zahrnuje 11 individuálních rozhovorů se ženami, které prodělaly rakovinu prsu. Výzkumná metodologie je dále doplněna Dotazníkem životní spokojenosti. V rozhovoru jsme se také zaměřily na faktory zdravotnické péče, které ženám pomáhaly a které by naopak bylo možné vylepšit. Ve výsledcích kvalitativní mapující studie jsme určily dva nejdůležitější faktory,...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po ablaci prsu z pohledu žen
TÓTHOVÁ, Kristýna
V současné době je karcinom prsu jedním z nejzávažnějších nádorových onemocnění u žen. Jde o onemocnění velmi závažné, proto je nutné těmto ženám věnovat zvýšenou pozornost. Tato bakalářská práce se věnuje ženám, které podstoupily ablaci prsu. Je zaměřena na subjektivní pohled pacientek na předoperační a pooperační péči. V teoretické části je zmíněná anatomie, druhy karcinomu prsu, příčiny a klinické projevy karcinomu prsu. V další části je zmíněna prevence, prognóza, diagnostika a léčba karcinomu prsu. Následující kapitoly se věnují předoperační a pooperační ošetřovatelská péči o ženy po ablaci prsu. V poslední kapitole jsou zmíněny podpůrné skupiny a jejich činnost. Empirická část zahrnuje výsledky výzkumného šetření, které se zabývá předoperační a pooperační ošetřovatelskou péčí o ženy po ablaci prsu z pohledu žen a informovaností o podpůrných skupinách. Ke zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum. Jako metoda výzkumného šetření byl zvolen polostrukturovaný rozhovor a ženám bylo položeno 18 otázek. Rozhovory byly nahrány, přepsány do textové podoby a následně byly kategorizovány a analyzovány. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled ošetřovatelské péče o ženy po ablaci prsu. Jako výstup bakalářské práce je návrh na příručku pro všeobecné sestry (ošetřující personál), které pečují o ženy po ablaci prsu.
|
|
|
Spolupráce radiologického asistenta při informování žen s karcinomem prsu o nežádoucích účincích radioterapie v Nemocnici Znojmo
ZÁVĚRKOVÁ, Vladislava
Karcinom prsu je v České republice nejčastějším zhoubným nádorem žen. Jednou ze základních léčebných modalit v léčbě onkologických diagnóz a tudíž i v léčbě karcinomu prsu je radioterapie. Vedlejší účinky záření mohou být akutní a chronické. Mezi nejčastější akutní postiradiační reakce patří zarudnutí kůže (erytém) nebo změny na sliznicích v ozařované oblasti, které mají několik stupňů závažnosti a hodnotí se dle celoevropsky platných EGOG kritérií. Cílem práce je vyhodnocení úrovně informovanosti žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce. Výzkumnou otázkou je, zda-li je informovanost žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce dostatečná. Z dotazníkového šetření vyplývá, že úroveň znalostí dotazovaných žen je uspokojivá. Cíl práce a výzkumná otázka byly splněny. Bakalářská práce poslouží zejména jako zdroj informací pro vedení oddělení radiační onkologie o úrovni informovanosti pacientů, ozařovaných na tomto oddělení.
|
host ::
RSS.